Produktivitu můžeme obecně definovat jako: kolik toho vytvoříme se zdroji, které na to použijeme.
V rámci snahy o zvýšení produktivity práce (a tím pádem zvýšení zisků) se firmy nejčastěji zaměřují na zlepšení v těchto oblastech:
Nejvíce podceňovanou částí produktivity jsou stále lidé. Možná namítnete, že se přece školíte a vzděláváte. To je skvělý způsob, ale je zde podle mě ještě jeden opomíjený faktor:
4. Schopnost lidí tyto procesy, nástroje a dovednosti aplikovat.
Přitom se jedná o ten nejjasnější a nejviditelnější faktor. Například, když se špatně vyspíme, je nám všechno co máme k dispozici a co jsme se naučili téměř k ničemu, protože prostě nemáme energii nebo chuť cokoliv dělat, nebo se nedokážeme dobře soustředit. Když nejsme v psychické pohodě, má to na naše výsledky podobný dopad.
Pohodu v kontextu produktivity můžeme definovat jako: stav kdy se cítíme dobře a jsme schopni maximum pozornosti a energie věnovat té činnosti, které se věnujeme (ať už práci, koníčkům, nebo odpočinku)
Opakem pohody je stres a rozptýlenost, kdy se kromě toho, co děláme, na pozadí odehrávají další procesy v našem těle a mysli:
Rovnici produktivity bychom mohli volně napsat například takto:
Produktivita=(procesy)*(technologie)*(dovednosti)*(pohoda)
Z této rovnice je jasné, že pokud se naše pohoda blíží nule, i naše produktivita se nehledě na cokoliv ostatního bude dlouhodobě blížit nule.
Smutným paradoxem je, že v čím horší situaci se většina lidí nachází, tím ve větší nepohodě jsou, a tím méně jsou schopni využít svoje schopnosti pro její řešení.
Podle většinového pohledu ve společnosti, podle psychologů, ale i podle většiny našich vlastních zkušeností není možné být v pohodě, když se nám nedaří, nebo se nacházíme v náročné situaci. Nejprve je potřeba zajistit/změnit určité okolnosti, abychom mohli být v pohodě.
Zároveň ale každý s nás najde ve svém životě situace, kdy vnější podmínky, které považujeme za potřebné k pocitu pohody splněny nebyly a přesto jsme se cítili v “pohodě”, tak jak jsme ji definovali.
Jak je to možné?
a) buď v těchto okamžicích platí nějaká zvláštní výjimka
b) nebo existuje určité nedorozumění v tom, jak vlastně pocit (ne)pohody vzniká
K variantě a) se kloní většina společnosti a variantu b) nijak zvlášť lidi nezkoumají. My ano. Lidé, kteří se tímto směrem nějakou dobu dívají, dochází ve své vlastní zkušenosti k novým uvědoměním o tom, jak ve skutečnosti (ne)pohoda vzniká a jako vedlejší produkt začnou být v životě násobně výkonnější, odolnější, kreativnější a spokojenější (a často i zdravější).
Nejbližší možnost, jak si vyzkoušet získat pro sebe nová uvědomění a posunout se tak směrem k větší pohodě i produktivitě v práci i v životě je 30. 11. dopoledne v Praze, kde pro Vás s kolegyní Janou Pelcovou připravujeme jednoduché hry a cvičení, které Vám pomohou sami pro sebe začít vidět možnost b) ve vlastních zkušenostech.